Premiéra na Rally Příbram

Premiérový start Jirky Janeckého na Rally Příbram. Název tohoto článku by také mohl znít „ splněný sen Jirky Janeckého“, protože po deseti letech mého závodění v různých odvětvích motoristického sportu jsem dosáhl na vrchol toho co obyčejný člověk jako já, v téhle republice může dosáhnout a to je start v Mezinárodním mistrovství České republiky v rally s vlastnoručně postaveným závodním autem. Cesta byla opravdu dlouhá , od roku 2000 jsem závodil se sériovém Favoritem ve Volném poháru ČR ,ale pořád mě to táhlo někam víš a tak v roce 2005, když byla možnost otestovat auta do republikového poháru ČMPR,tak jsem neváhal ani minutu a postoupil zase o stupínek víš, blíž svému snu. Sezona byla výborná , odkoukal jsem všechny náležitosti spojené se startem ve velkých soutěžích jako je testování ,školení, licence,zdravotní prohlídky atd. a přesto že to vše je dost finančně náročné tak pocit toho , že směřuji tím správným směrem zastínil všechny problémy. Sezonu 2006/2007 jsem musel vynechat ,protože jsem se rozhodl vyměnit stařičkého Favorita za novou techniku , chtěl jsem zůstat ve třídě 1400 a tak volba padla na Fábii A5 . Musím tady také zmínit , že ze stavbou mě hrozně moc pomohl specialista na tyto auta Luboš Picek, který mimochodem na Příbrami musel odstoupit na technickou závadu na řízení. Na sedadlo spolujezdce se posadil po mojí manželce Evě , která mimochodem byla vynikající spolujezdec ,v roce 2005 rallyový nadšenec Milan Pokorný , který tuto trnitou, dlouhou cestu absolvoval semnou a start na Příbrami byl pro něj stejnou sladkou odměnou jako pro mne. A tak se stalo , že 20 září 2008 jsme společně stanuli na závěrečné slavnostní rampě RALLY PŘÍBRAM 2008 , co tomu předcházelo se vám teď krátce pokusím vylíčit. V první řadě musím zmínit , že finanční náročnost takové soutěže je veliká a tak jsme museli obětovat starty v posledních dvou sprintech a ještě zrealizovat nápad jednoho našeho kamaráda , který když slyšel o startu na velké soutěži tak prohlásil“ jestli pojedete Příbram , tak vám dám ze svého nějaké peníze“. To nás velmi potěšilo a zároveň inspirovalo k tomu , že jsme vypsali mezi kamarády finanční sbírku na podporu našeho startu. Neuvěřitelné se stalo skutkem a nám se na účtu během několika dní sešla částka 15 000 korun, ze které jsme mohli uhradit startovné na závod a ještě nám zbylo na benzín. Všem kteří nám pomohli , touto cestou moc děkujeme. A teď k samotné soutěži, respekt který v nás vyvolávala samotná Příbram se ještě víc prohloubil po čtvrtečních seznamovacích jízdách, náročnost některých rychlostních zkoušek jako byl třeba Vystrkov procházející bývalým vojenským prostorem nad přehradou Orlík , se nám zdála nad naše síly. Trať této zkoušky vedla uskákanými úzkými asfalty mezi neprodyšnými křovinami z kopce do kopce, ze zatáčky do zatáčky do kterých nebylo vidět a tak jsme museli spoléhat na náš rozpis a taky na preciznost diktátu spolujezdce. Stres na startu této zkoušky snad může jen vyvážit radost a úleva která se dostavila v cíly, ale vraťme se na začátek . Čtvrteční trénink, který čítal šest rychlostních testů jsme najížděli skoro dvanáct hodin , bylo to neuvěřitelné, ale náročnost takové soutěže je asi normální . V pátek ráno bylo nutné ještě doplnit některé úseky RZ, které bylo možno trénovat až v pátek a tak naši mechanici Jirka s Karlem museli absolvovat povinnou technickou přejímku bez nás a zvládli to i s drobnými závadami na výbornou. Po poledni jsme odjeli ze servisu v Dlouhé Lhotě na hotel , já šel s mechaniky odpočívat a Milan přepisoval rozpis do večerních testů.Ve čtyři hodiny kdy už z rampy na náměstí odjíždělo první auto my stáli v servisu u auta plni obav a nervozity. Večerní etapa měla pět testů a jeden krátký desetiminutový servis v obci Obecnice, domluvili jsme se s mechaniky , kteří chtěli vidět celé závodní pole, že servisem jen projedeme aby nemuseli přejíždět . Do Fábie se nalila plná nádrž benzínu , na předek namontovala světelná rampa a vyrazili jsme vstříc prvním měřeným kilometrům . První zkouška proběhla vcelku klidně , až na jedno přehlédnuté odbočení , přeslechl jsem Milanův diktát a L5 jsem si uvědomil trochu pozdě podařilo se mě však pomocí ruční brzdy odbočit a prý to i z venku vypadalo dobře. Trochu mě polilo horko a tak jsem malinko zvolnil, jenže nervozita mě moc neopouštěla a tak se mě povedlo na startu druhé vložky předčasně odstartovat, noha na spojce se mě tak klepala ,že jsem jí nemohl udržet. Bohužel jsme dostali deseti sekundovou penalizaci , která se s námi táhla celou soutěž a na konci nás to mrzelo dvakrát. První kolo proběhlo jinak bez větších problémů , servis jsme projeli bez problémů jen zjištění , že vypadl Michael Ciller nás trochu mrzelo a tak jsme vyrazili do další sekce. Šlo to dobře jen přibývající tma mě naháněla hrůzu , přece jen nemám s jízdou ve tmě takové zkušenosti. Proti našim předpokladům se soutěž trochu zdržela a my museli vyrazit již do čtvrté RZ s rozsvícenou rampou samozřejmě jsme nabrali nějakou tu sekundu ztráty, ale zážitek závodit ve tmě to vynahradil. Přenocovali jsme tedy na osmé /poslední/ příčce , ale naši soupeři nebyli až tak daleko a tak byli naše plány na sobotu jasné , jak se říká ve slangu závodníků “musíme zatáhnout“. Probuzení do sobotního rána bylo trochu zklamáním , byla zima asi tak pět stupňů , zatažená obloha a foukal dost silný vítr počasí na zavodění no nic moc. V raním servisu to jen hučelo , všichni z obav před deštěm přezouvali na řezané pneumatiky dohadovali se jestli měkké či měkčí směsi , chodili špioni od stanu ke stanu a zkoumali co kdo obouvá , a to byla naše chvíle . My co nemáme na výběr z mnoha druhů a směsí a máme jen jeden druh jsme seděli s nohami na stole pokuřovali a bavili se tím mumrajem a na otázky co jedem jsme odpovídali , že počkáme co obuje Pech. Legrace nás přešla hned na startu první RZ , vítr sílil a mraky se honili sem tam nevypadalo to dobře , ale nakonec z toho ani nakáplo a celou sobotu jsme těžili z obutých suchých pneumatik. Začal boj o setinky , zajížděli jsme rovnocenné časy se Zemanem což nás potěšilo přeci jen je to starý mazák se spoustou zkušeností a porce vteřin od Luboše Picka jsme čekali , nejvíce nás ale překvapil pan Markvart který nám po pátku naložil čtyřicet vteřin a v sobotu v první sekci k nim ještě nějaké přidal . Jeli jsme co to šlo snažil jsem se nedělat chyby najíždět čistě a tím trochu získat . V první sobotní sekci odstoupil pro technickou závadu Luboš Picek a to nás hodně mrzelo a i díky tomu jsme po čtyřech vložkách byli zase o něco vepředu. Druhá sekce byla to pravé závodění , tempo se neuvěřitelně zrychlilo a my samozřejmě taky na naší obávané Vystrkovské RZ jsem se zlepšil o dvacet vteřin a zajeli jsme třetí čas ve třídě , nestačili jsme jen na Bryndu a Jirku Sutra který mimochodem jede s úzkou Felicii jako blázen / poznámka autora: Jirko samozřejmě jsme ti drželi palce a přáli ti to druhé místo jsi fakt dobrý /. Další RZ nám přinesli velké překvapení zajeli jsme dvakrát druhé a dvakrát třetí čas což nás katapultovalo na čtvrté místo ve třídě. Byli jsme moc spokojení , že jsme porazili Milana Zemana , ale nejvíce nás potěšil a překvapil pan Markvart , který za to opravdu tahal a své třetí místo si právem zasloužil. Do poslední sekce jsem na radu spolujezdce zvolnil protože už bylo skoro rozhodnuto na třetí místo nám chybělo asi čtyřicet vteřin a náskok na Zemana byl asi třiceti sekundoví takže rozhodnout mohla jen nějaká hloupá chyba a té jsme se chtěli vyvarovat. Udrželi jsme postavení autu neublížili soupeře doufám nenaštvali a tak průjezd závěrečnou rampou byl tím nekrásnějším zážitkem za cele dva dny závodění.

Na závěr chci ještě jednou vyslovit obdiv soupeřům protože se jelo opravdu rychle a to co předváděli Jirka Sutr a pan Markvart bylo fantastické , děkuji také Milanovi Zemanovi naše souboje byli také moc pěkné a dali nám spoustu zkušeností. Děkuji také svému spolujezdci a spolubojovníku Milanovi za to , že jeho diktát byl skvělí a vedl nás bezpečně až do cíle. Děkuji mechanikům Jirkovi a Karlovi za obětavost se kterou přistupovali po oba dny k našemu autu a za trpělivost s námi nervózními závodníky.

Hlavní dík však patří těm , kteří nám start vůbec umožnili a těmi jsou:

• Tomáš Straka  – restaurace „GASTON“
• Petr Časar  – CZECH CARS ASSISTANCE
• Milan Zier  – Autoservis „Zier“
• Radek Majer  – manažer „ rally teamu seznam.cz „
• Jakubu Tarantovi  – fotograf a fanda rally teamu AK ABC PRAHA
• Martinu Freislebenovi  – velký fanoušek RALLY
• Láďovi Pluháčkovi  – kamarád a závodník

za AK ABC PRAHA RALLY TEAM : Jirka Janecký